Mikulášská tradice u nás a ve světě

 

Tradice kolem Mikulášovy osoby je velmi výrazná. V předvečer 6. prosince navštěvuje - často v doprovodu anděla a čerta (v Německu v doprovodu čeledína Ruprechta) děti a obdarovává je nebo je kárá pro jejich nezpůsoby. Punčochy nebo holinky postavené přede dveřmi, nebo za oknem jsou ráno o sv. Mikuláši naplněny sladkostmi. V alpských zemích provozují zakuklené postavy v den sv. Mikuláše své neplechy. V jihoněmecké oblasti, hlavně v Bavorsku, nahrazuje Mikuláš od středověku často Erasma jako pomocníka v nouzi. Na východě je Mikuláš po P. Marii nejuctívanější světeckou postavou.

Mikulášovo uctívání se rozvinulo v Německu zprvu v 10. století v Porýní; bylo podporováno císařovnou Theofanou, řeckou manželkou císaře Oty II. Ve stejném 10. století vznikl v Německu obyčej, který zůstal zachován dodnes: zvyk, že Mikuláš navštěvuje děti a obdarovává je. To se vztahuje na tuto historii: v klášterních školách tehdy byla takzvaná "biskupská hra"; při ní jeden žák přebíral jednou v roce funkci opata nebo i biskupa a "vládl" nad klášterem a nad školou. Zprvu se tato hra konala 28. prosince, v den Neviňátek; asi od 13. století byla přeložena na den sv. Mikuláše.

Krajově i národnostně se liší jak oblečení tak i jméno Mikuláše. Postava, která dnes všeobecně vystupuje jako Mikuláš, byla ovšem vytvořena teprve před 100 lety malířem Moritzem von Schwind: Mikuláš s dlouhým vousem v plášti s kapucí, lemovaném kožešinou.

V USA se tato tradice postupně přetvořila ve fenomén Santa Clause, který ovšem dnes již roznáší dárky o Vánocích. Odtud se v této pozměněné podobě šíří do okolního světa.

V České republice a na Slovensku je v dnešní době při tzv. mikulášské nadílce představován v biskupském oděvu s dlouhým bílým vousem je doprovázen anděly a čerty. Tato skupinka obchází v noci z 5. na 6. prosince. Andělé s Mikulášem roznášejí dárky, čerti se starají o symbolické "trestání" a "strašení" zlobivých dětí.